Zvítězila jsem nad blogem:-)) Zvítězím i nad váhou...

Proč jsem tady?
Protože jsem náhodou našla sebekoučing a naprosto mně nadchl, to je přesně pro mně, absolutně nechutně exaktní (bože můj, jak mě baví vyplňovat přesně množství oleje) a přitom připomínající hru - sbírám body, hurá, i když nemám nejmenší ponětí na co jsou, ale komu by to vadilo:-) A taky možná proto, že po druhém dítěti se obvod stehna začal nebezpečně blížit bývalému obvodu pasu, ale já vím čím to je - nikoliv dětmi - ale tchýní!! Tedy skoro tchýní, no prostě za všechno může Standova maminka - hlavně, že to mám na koho svést:-) Ale vážně, ona vaří, mi pracujeme na poli a na statku a ona vaří takovou tu poctivou českou kuchyni, kterou já nikdy nejedla a nijak zvlášť nemusím, ale hlad je hlad. To pak sní člověk všechno.

Dovedete si představit jak dělá zapečné šunkofleky? Řečnická otázka, věřte mi nedovedete - v komoře má kýbl se sádlem (fakt kýbl) do toho hrábne obrovskou naběračkou a tuto hroudu nanese částečně do zapékací mísy (nebo dvou podle počtu lidí/brigádníků) a něco vmíchá do těstovin, pak tam nakrájí kus tučného uzeného a vrazí několik vajec - zcela v duchu Magdaleny Dobromily. Jediný hubený v celé rodině je Standa, ale ten kdyby snědl prase na posezení a zapil ho 10 pivy, tak to s ním nic neudělá. To je taky za trest mít někoho takového doma.

Takže moje kila se usadila na své setrvalé hodnotě po přesunu ke tchýni na stravu a byt (podotýkám, že je jinak zcela zlatá!!, proto i kvůli tomu jídlu nechci moc prudit) a asi můžu být ráda, že nešla nahoru ani s dalším dítětem. Myslím, že jsem pořád po Standovi neštíhlejší člen rodiny.

Ale protože soused (k němu chodí Standova mamka každý pro mléko a zůstává tam aspoň hodinu na kafe) - jehož výchozí váha byla někde nad 150 kg - navštívil doktorku a za asi 3 měsíce zhubl přes 13 kg, tak jsem usoudila, že nazrála doba začít s dietou také. Hlavně to teď má i od jinud a už si sem tam přinese i dietnější recept - třeba jí sem zvládnu také dotáhnout na stará kolena shodí:-))

Dieta
Začala jsem v sobotu, to se mi to červenalo všechno, mimo jiné taky proto, že jsem to tu našla až odpoledne a to už jsem za sebou měla tři krajíce chleba s eidamem:-( O moc víc ne, protože jsem byla po střevní chřipce.

První dva dny byly krušné, přišla jsem si jak kdyby mě někdo posadil k počítačové hře a zapoměl mi říct jaká jsou pravidla, klikala jsem tam potraviny jak zběsilá a pořád to nevycházelo. Samozřejmě jsem si musela jídelníček plánovat předem, aspoň na dva dny... A ten stav trvá (už tam mám pátek i sobotu).
A to jsem narazila na další problém, jako pražačka původem jsem prostě nečekala, že u nás v sámošce (městečko 3,5 tis. obyvatel, hranice Vysočiny a Středních Čech) nebudou mít cottage (aspoň, že měli syrečky:-) a tak jsem vyrazila s Kryštůfkem v nosítku na náměstí a našla, co jsem hledala - i tuňáka ve vlastní šťávě. Hurá! Takže co jíst bych měla, ze zoufalství jsem přikoupila ještě sledové řezy se zeleninou v octovém nálevu - to teda takové zoufalství nebylo - já je ráda, ale brala jsem je navíc. Do jídelníčku se mi na příští dva dny rozhodně nevešly.

A od té doby se snažím - kuře s cibulí a cuketou se docela osvědčilo, jen mi nesmí příště ujet ruka s kořením. Patizonový krém s česnekem a šalotkou přivedl jídlokoučing do sedmého nebe...

A nakonec tchýně včera překvapila - nejdřív vyhrožovala švestkovýni knedlíky a já si celý den striktně sesadila, abych si aspoň nějakou porci dát mohla a pak se vytáhla bramboro-cuketovým pečencem zcela bez tuku - to mi kilojouly blikaly blahem, ale zase mi v ten moment nevyšly tuky:-((

Taky jsem třetí den přehodnotila zadání vstupních hodnot - přece jen tvrdit že nemám žádný pohyb mi nakonec přišlo přehnané - když to vyplním nejdu pod 2,5 až 3 tis. kJ výdaje denně. Tak jsem si tam přidala jen tu nejmenší možnou míru, zas abych nepřeháněla a ejhle přibylo mi 800 kJ (nevidím teda veliký rozdíl před a po:-(( )

Aktivita
Další problém nastal se zadáváním aktivit - vybírání brambor na seznamu není, sklízení dýní také ne, ani celodenní pobyt na stánku na tržišti, o sexu ani nemluvě. Takže si začínám vymýšlet - potěšila péče o dítě - zvedání, koupání apod. - hned tam je nějaký pohyb, pak jsem zadala cyklistiku a začala statečně jezdit na statek na kole - ráno 7,5 km tam a večer zpět - s ročním dítětem v sedačce, docela zážitek. Předevčírem jsem si dala 5 km navíc protože jsem se vracela hledat čepičku, kterou si úspěšně sundal, i když byla zavázáná. Klíč od zámku taky vymontoval a odhodil do škarpy. Ten už jsem nenašla.

Aktivita se opět ukázala jako zdroj veliké zábavy - tedy hlavně pro kamarády na facebooku. Tam jsem vznesla dotaz, co by mi doporučili za sport na zničená záda a s cílem zhubnout. Samozřejmě všichni běhají - už mě čekají příští rok na jaře na Pražském půlmaratonu, ha ha. Taky rady ohledně koupě bot a volby terénu byly moc přínosné - do lesa to mám asi kilák, tak cesta tam bude zahřátí, po cestě protáhnout a procvičit, pak si v lese dát nějaké kolečko a zpátky vyklusat domů - no jo, ale já budu pro začátek ráda, když vůbec do toho lesa doběhnu.
Další v pořadí byla cyklistika - ta se tak jako sama nabízí - odstavím auto a přesun na statek provedu na kole, ale to má několik háčků - na kolo zvládnu vzít jen jedno dítě, což není problém ráno, kdy Standa do školky odveze Nikolku autem, ale večer, kdy potřebuje ještě dělat, tak já prostě obě děti na kolo nenaskládám - takže si musím vzít auto. A tady vztoupil do diskuze další kamarád a měl připomínky, že necelé půl hodinky jedna cesta mně nevytrhne, že aspoň hodinu - ale kde na to mám brát čas už mi nesdělil...

Závěrem
Takže dneska jsem doma s autem a vařím asi 7 litrů omáčky na těstoviny (dietní) a přemýšlím jak zdietnit dýňovou pomazánku, která jinak stojí na faktu, že je to olivový olej s dýní na husto. Zatím žiju, ale o víkendu mě čeká Pražský Biojarmark a když jsem si do koučingu zkusila odhadnout co tam sním, tak se se mnou pro jistotu přestal bavit. Pokud neseženu hamburger tak budu na 40% bílkovin (jídlo tam vždycky mají Kršňáci a to je samá smažená zelenina bez všeho jiného), ale možná jsem zapoměla na toho pečeného berana - to bych asi k večeři mohla:-)) Zase jsem ale pobyt na stánku zadala jako péči o dítě (zvedání, by odpovídalo), samozřejmě nikoliv v celém čase, ale asi 40% a mám výdej, že by to stačilo pro tři.

A co mně překvapilo nejvíc? Pořád jím a taky piju. Pomalu je čas na svačinu a já jsem ještě úplně plná ze snídaně. A ta blbá omáčka se mi nechce a nechce svařit, aby byla hustší. A to bych potřebovala pokračovat toou pomazánkou.

Vím, že se má člověk vážit jen jednou týdně, ale já to dnes (ani včera) nevydržela a postavila jsem se na váhu a nestačím se divit - mám skoro o 1,5 kila VÍC!!! A to jsem včela měla už skoro o 0,6 míň, takže rozdíl za 24 hodin přes 2 kg? Divné. Přecházím to mlčením a počkám do soboty.

To be continued...